Vedl já nahou poměrně dlouho. Cítila už slábnoucí paprsky slunce a slabý vánek na své kůži, vůni sena, koní a později trávníku. Pak ucítila chlad a pod nohama hladký, kamenný povrch. Zřejmě vešli do nějaké budovy; snad zpátky do sídla? Vedl jí poměrně dlouho a pak jí zastavil. „Tady stůj. Musíš tu na mě chvíli počkat. Nesnaž se dostat z pout, nikam nechoď, prostě jenom stůj.“ Nechal jí stát nepříjemně dlouho. Byla zmatená, byla jí zima od nohou a pocit, že vůbec netuší, kde stojí a co na ní Draco chystá jí rozhodně neuklidňoval. O chvíli později, když už se chvěla chladem a nervozitou a čím dál vážněji si pohrávala s myšlenkou vykroutit se z pout a rozhlédnout se, kde ji vlastně zanechal, však Draco přišel. Vedl jí už jen několik kroků a pak po schodech dolů. Obestřelo jí teplo, ucítila příjemnou vůni a zvýšenou vlhkost vzduchu. Než si však stihla uvědomit, kde by asi tak mohla být, přistoupil k ní zezadu a sundal jí šátek. Vydechla úžasem. Byli v ohromné koupelně naplněné vodní párou z připravené horké koupele, všude kolem hořely svíčky a na kraji ohromné vany, nebo spíše bazénku, stál kbelík s ledem, ve kterém se chladilo pravé šampaňské, opodál stály ještě dvě skleničky na stopce z broušeného skla a miska čerstvých jahod. Draco jí poklepáním na rameno a gestem pobídl, aby si vlezla do vany. Teprve teď si všimla, že sám je nahý.
„Nech...“ pokusila se, ale Draco jí hned zase umlčel ukazováčkem, který zlehka přitiskl k jejím rtům.
„Nemluv, Lili. Jakákoliv tvá slova jsou teď zbytečná. A ty pouta ti nesundám, k tomuhle večeru prostě patří a budou patřit.“ Ginny ho poslechla a vklouzla do vany. Lehce sykla a zachvěla se, protože voda byla opravdu hodně horká. Draco se opatrně, o něco pomaleji také ponořil až po ramena do vody a posadil se, uvnitř vany, asi v polovině její hloubky byla podél kraje lavice přesně pro takové posezení. Seděli vedle sebe a chvilku mlčeli, vychutnávajíce si teplo a klid, kterými nasakovala jejich těla. Pak Draco odněkud vzal houbu, namočil jí do vody a skropil několika kapkami sprchového gelu. Přisedl si blíž k Ginny a začal jí omývat. „Uvolni se. Povol...“ Ginny se skutečně poddala jeho dotekům. Už předem jí bylo jasné, že hygiena rozhodně nebude jeho hlavní záměr, a tak jí nepřekvapilo, když většinu pozornosti věnoval jejím bradavkám a jejímu rozkroku. Když jí zvolna, ale intenzivně třel vnitřní stranu stehen a nečekaně jí zlehka kousl do ušního lalůčku, uniklo jí z hrdla blažené zasténání. Draco přestal náhle, přesně když měla pocit, že se blíží vrcholu. Zklamaně zamručela, ale tohle bylo přesně to, co Draco chtěl. Chtěl jí nažhavenou, nadrženou, neukojenou.
„Teď umyješ ty mě.“
„Tak mě roz...“ Draco opět uťal proud jejích slov, tentokrát houbou, kterou jí zacpal pusu.
„Ruce nepotřebuješ. Snaž se.“ Naklonil se, zaklonil se a opřel si hlavu o kraj vany a uvolnil se. Ginny se k němu po chvilce váhání skutečně sklonila a začala ho houbou, kterou za jeden konec pevně držela zuby, mýt na krku, ramenech, a té části hrudi, kterou měl nad vodou. Bylo jí ale jasné, že pouze s tím se nespokojí. Vlasy už stejně měla mokré a tak se nadechla, ponořila a začala mu mýt hruď. Když se vynořila, už neměl hlavu zakloněnou, ale v lehkém předklonu. Pozorně sledoval její snahu. Při dalším nádechu mu žínkou poněkud nemotorně a trhaně otřela břicho, přičemž zjistila, že má erekci. Pomalu, kousek po kousku, nádech po nádechu se věnovala jeho bělostnému tělu. Konečně byl spokojen. Vzal jí žínku z úst a přitiskl své rty na její. Zavřela oči a nechala se přemoci závratí. Jeho silné paže však už dávno pevně držely její nahé, spoutané tělo, hladily jí po mokrých zádech, zatínaly se svými pěstěnými nehty do její jemné a citlivé kůže. Když přestal, několikrát se zhluboka nadechla a pomalu zase začala myslet. Bylo to jako probouzet se z nádherného snu. Vyvedl jí z vany a osušil je oba velkým froté ručníkem. Do toho jí zabalil, popadl do náručí a odnesl do ložnice. Konečně jí povolil pouta. Mávnul hůlkou a rozžal oba velké svícny v pokoji. Potom odkudsi vytáhl karafu s vonným olejem a začal jí masírovat. Dráždil jí víc a víc, roztávala pod jeho rukama jako ledovec pod hřejivými slunečními paprsky. Pak už to nevydržela, a tak se otočila a začala mu jeho něžnosti vracet. Nekonečně dlouho se mazlili, líbali, střídavě se jeden druhého jen zlehka, jakoby váhavě, něžně dotýkali, střídavě se na sebe vrhali jako dva dravci, objímaje se jako kořeny stromu skálu v bouři, zasypávali se polibky a horečně bloudili po svých tělech. Pak Draco lehkým dotykem přitlačil Ginny k posteli a ona si uvolněně lehla. „Smím?“ zeptal se a v citlivosti jeho hlasu bylo cítit skutečné zaváhání. S úsměvem kývla. Nakonec se to skutečně stalo tak, jak o tom snila. Draco do ní pomalu, opatrně pronikl. Zasténala a pevně ho objala kolem ramen. Na první milování vydrželi oba obdivuhodně dlouho. Když po desítkách minut vykřikli ve společné extázi, byli už oba zpocení a zadýchaní, jejich těla se leskla ve svitu svíček a celý pokoj byl prosycen směsicí tělesných vůní, dráždivě jednoznačným pachem, kterým je cítit vášnivý sex. Ještě chvíli se objímali, dlouze se políbili a pak vedle sebe dlouho leželi. Když vychladli, stočila se Ginny v Dracově náručí a on je oba přikryl dekou. Usnuli v objetí a s úsměvy na tvářích.
Ráno se oba probudili ve skvělé náladě. Se smíchem se dali do pořádku, oba potřebovali sprchu i s umytím vlasů a mnohé další procedury, než byli připravení vyrazit spořádaně na snídani. Ginny se tentokrát oblékla do civilu. Vzala si mudlovské šaty, které si koupila před prázdninami speciálně kvůli Dracovi; bokovky a sexy tričko, které jí odhalovalo bříško, kombinaci, která perfektně zdůrazňovala její štíhlou, mladistvou postavu. Posnídali, tentokrát kultivovaně u jednoho stolu, přičemž plánovali, jak stráví zbytek dne. Draco vypadal dost váhavě, po takhle romantické noci se mu očividně nechtělo vracet k tématu jejich hry. Proto ho Ginny svou otázkou docela zaskočila: „Přemýšlel si někdy o tom, jak by se ti to při našich hrách líbilo v opačné roli? Dokázal by sis to užít i naopak?“ Zaváhal. „Příliš jsem o tom nepřemýšlel. V mých představách mám většinou... ...dominantní roli.“ Trošku zčervenal. „Má to znamenat, že bys to chtěla zkusit?“ Tázavě se na ní podíval. „Má to znamenat, že bys nebyl proti?“ zasmála se. Draco se zamyslel. „Víš, to není jen tak. Chceš, aby se princ dobrovolně nechal spoutat... To by chtělo hodně důvěry, abych se někomu takhle vydal. A já, ehm, nejsem moc důvěřivý člověk, Ginny.“ „Škoda.“ podotkla Ginny smutně. „Myslela jsem si, že mi důvěřuješ.“ Byl to útok, skoro vydírání, ale to bychom nesměli mluvit o Dracu Malfoyovi... Okamžitě byl ve střehu a zahájil protiútok: „Ale já ti věřím. Ovšem, dřív, než bych ti to dal najevo takovýmto způsobem, musel bych vědět, že mi také úplně důvěřuješ a že mi jsi skutečně oddaná. Aby naše pocity byly vzájemné. To zní fér, ne?“ Ginny zaváhala. „A jaký po mě ještě chceš důkaz oddanosti?!“ „Napadá mě jediná věc, jak to zjistit s jistotou,“ řekl Draco, který si už delší chvíli s tou myšlenkou pohrával. Tušil, že to tím uhraje do patové situace a o to mu v podstatě šlo. Díky veritaséru věděl, z čeho má Ginny největší strach. Byly to jehly... „Ty jsi moje lilie, já tvoje bílá růže. Což takhle to zvěčnit?“ „Jak to myslíš, Draco, zvěčnit?“ „Udělat na to věčnou památku... na tvé kůži. Víš co myslím, ne?“ Ginny zbledla a pak rozechvěle vydechla: „Tetování...“ Draco se shovívavě usmál, protože čekal, že Ginny vyhrkne to, co měla na jazyku. Ginny v první chvíli skutečně málem začala chrlit nadávky a rezolutně odmítnout, ale... Po několika nádeších a výdeších se mu podívala do očí. Lesklo se v nich něco nečitelného, cosi, co Draca dokonale mátlo. „Tak dobře. Nechám si vytetovat lilii a bílou růži. Na památku. A ty potom budeš noc a den jenom můj.“ Mrazivost, se kterou v jejím hlase zaznělo „jenom můj“ a odhodlaný výraz v tváři Draca zaskočil natolik, že z toho chtěl v první chvíli vycouvat. Ale byl to přeci jen Malfoy. Nemohl se vzdát. Ještě to zkusil: „Mluvím samozřejmě o mudlovském tetování, jehlou... Nemysli si, že jenom mávnu hůlkou. A žádné magicky urychlené hojení.“ Ginny se na něj podívala, z její tváře pořád čišel ten nečitelný, pro ni neobvyklý výraz. „To mi došlo, princi.“
„Nech...“ pokusila se, ale Draco jí hned zase umlčel ukazováčkem, který zlehka přitiskl k jejím rtům.
„Nemluv, Lili. Jakákoliv tvá slova jsou teď zbytečná. A ty pouta ti nesundám, k tomuhle večeru prostě patří a budou patřit.“ Ginny ho poslechla a vklouzla do vany. Lehce sykla a zachvěla se, protože voda byla opravdu hodně horká. Draco se opatrně, o něco pomaleji také ponořil až po ramena do vody a posadil se, uvnitř vany, asi v polovině její hloubky byla podél kraje lavice přesně pro takové posezení. Seděli vedle sebe a chvilku mlčeli, vychutnávajíce si teplo a klid, kterými nasakovala jejich těla. Pak Draco odněkud vzal houbu, namočil jí do vody a skropil několika kapkami sprchového gelu. Přisedl si blíž k Ginny a začal jí omývat. „Uvolni se. Povol...“ Ginny se skutečně poddala jeho dotekům. Už předem jí bylo jasné, že hygiena rozhodně nebude jeho hlavní záměr, a tak jí nepřekvapilo, když většinu pozornosti věnoval jejím bradavkám a jejímu rozkroku. Když jí zvolna, ale intenzivně třel vnitřní stranu stehen a nečekaně jí zlehka kousl do ušního lalůčku, uniklo jí z hrdla blažené zasténání. Draco přestal náhle, přesně když měla pocit, že se blíží vrcholu. Zklamaně zamručela, ale tohle bylo přesně to, co Draco chtěl. Chtěl jí nažhavenou, nadrženou, neukojenou.
„Teď umyješ ty mě.“
„Tak mě roz...“ Draco opět uťal proud jejích slov, tentokrát houbou, kterou jí zacpal pusu.
„Ruce nepotřebuješ. Snaž se.“ Naklonil se, zaklonil se a opřel si hlavu o kraj vany a uvolnil se. Ginny se k němu po chvilce váhání skutečně sklonila a začala ho houbou, kterou za jeden konec pevně držela zuby, mýt na krku, ramenech, a té části hrudi, kterou měl nad vodou. Bylo jí ale jasné, že pouze s tím se nespokojí. Vlasy už stejně měla mokré a tak se nadechla, ponořila a začala mu mýt hruď. Když se vynořila, už neměl hlavu zakloněnou, ale v lehkém předklonu. Pozorně sledoval její snahu. Při dalším nádechu mu žínkou poněkud nemotorně a trhaně otřela břicho, přičemž zjistila, že má erekci. Pomalu, kousek po kousku, nádech po nádechu se věnovala jeho bělostnému tělu. Konečně byl spokojen. Vzal jí žínku z úst a přitiskl své rty na její. Zavřela oči a nechala se přemoci závratí. Jeho silné paže však už dávno pevně držely její nahé, spoutané tělo, hladily jí po mokrých zádech, zatínaly se svými pěstěnými nehty do její jemné a citlivé kůže. Když přestal, několikrát se zhluboka nadechla a pomalu zase začala myslet. Bylo to jako probouzet se z nádherného snu. Vyvedl jí z vany a osušil je oba velkým froté ručníkem. Do toho jí zabalil, popadl do náručí a odnesl do ložnice. Konečně jí povolil pouta. Mávnul hůlkou a rozžal oba velké svícny v pokoji. Potom odkudsi vytáhl karafu s vonným olejem a začal jí masírovat. Dráždil jí víc a víc, roztávala pod jeho rukama jako ledovec pod hřejivými slunečními paprsky. Pak už to nevydržela, a tak se otočila a začala mu jeho něžnosti vracet. Nekonečně dlouho se mazlili, líbali, střídavě se jeden druhého jen zlehka, jakoby váhavě, něžně dotýkali, střídavě se na sebe vrhali jako dva dravci, objímaje se jako kořeny stromu skálu v bouři, zasypávali se polibky a horečně bloudili po svých tělech. Pak Draco lehkým dotykem přitlačil Ginny k posteli a ona si uvolněně lehla. „Smím?“ zeptal se a v citlivosti jeho hlasu bylo cítit skutečné zaváhání. S úsměvem kývla. Nakonec se to skutečně stalo tak, jak o tom snila. Draco do ní pomalu, opatrně pronikl. Zasténala a pevně ho objala kolem ramen. Na první milování vydrželi oba obdivuhodně dlouho. Když po desítkách minut vykřikli ve společné extázi, byli už oba zpocení a zadýchaní, jejich těla se leskla ve svitu svíček a celý pokoj byl prosycen směsicí tělesných vůní, dráždivě jednoznačným pachem, kterým je cítit vášnivý sex. Ještě chvíli se objímali, dlouze se políbili a pak vedle sebe dlouho leželi. Když vychladli, stočila se Ginny v Dracově náručí a on je oba přikryl dekou. Usnuli v objetí a s úsměvy na tvářích.
Ráno se oba probudili ve skvělé náladě. Se smíchem se dali do pořádku, oba potřebovali sprchu i s umytím vlasů a mnohé další procedury, než byli připravení vyrazit spořádaně na snídani. Ginny se tentokrát oblékla do civilu. Vzala si mudlovské šaty, které si koupila před prázdninami speciálně kvůli Dracovi; bokovky a sexy tričko, které jí odhalovalo bříško, kombinaci, která perfektně zdůrazňovala její štíhlou, mladistvou postavu. Posnídali, tentokrát kultivovaně u jednoho stolu, přičemž plánovali, jak stráví zbytek dne. Draco vypadal dost váhavě, po takhle romantické noci se mu očividně nechtělo vracet k tématu jejich hry. Proto ho Ginny svou otázkou docela zaskočila: „Přemýšlel si někdy o tom, jak by se ti to při našich hrách líbilo v opačné roli? Dokázal by sis to užít i naopak?“ Zaváhal. „Příliš jsem o tom nepřemýšlel. V mých představách mám většinou... ...dominantní roli.“ Trošku zčervenal. „Má to znamenat, že bys to chtěla zkusit?“ Tázavě se na ní podíval. „Má to znamenat, že bys nebyl proti?“ zasmála se. Draco se zamyslel. „Víš, to není jen tak. Chceš, aby se princ dobrovolně nechal spoutat... To by chtělo hodně důvěry, abych se někomu takhle vydal. A já, ehm, nejsem moc důvěřivý člověk, Ginny.“ „Škoda.“ podotkla Ginny smutně. „Myslela jsem si, že mi důvěřuješ.“ Byl to útok, skoro vydírání, ale to bychom nesměli mluvit o Dracu Malfoyovi... Okamžitě byl ve střehu a zahájil protiútok: „Ale já ti věřím. Ovšem, dřív, než bych ti to dal najevo takovýmto způsobem, musel bych vědět, že mi také úplně důvěřuješ a že mi jsi skutečně oddaná. Aby naše pocity byly vzájemné. To zní fér, ne?“ Ginny zaváhala. „A jaký po mě ještě chceš důkaz oddanosti?!“ „Napadá mě jediná věc, jak to zjistit s jistotou,“ řekl Draco, který si už delší chvíli s tou myšlenkou pohrával. Tušil, že to tím uhraje do patové situace a o to mu v podstatě šlo. Díky veritaséru věděl, z čeho má Ginny největší strach. Byly to jehly... „Ty jsi moje lilie, já tvoje bílá růže. Což takhle to zvěčnit?“ „Jak to myslíš, Draco, zvěčnit?“ „Udělat na to věčnou památku... na tvé kůži. Víš co myslím, ne?“ Ginny zbledla a pak rozechvěle vydechla: „Tetování...“ Draco se shovívavě usmál, protože čekal, že Ginny vyhrkne to, co měla na jazyku. Ginny v první chvíli skutečně málem začala chrlit nadávky a rezolutně odmítnout, ale... Po několika nádeších a výdeších se mu podívala do očí. Lesklo se v nich něco nečitelného, cosi, co Draca dokonale mátlo. „Tak dobře. Nechám si vytetovat lilii a bílou růži. Na památku. A ty potom budeš noc a den jenom můj.“ Mrazivost, se kterou v jejím hlase zaznělo „jenom můj“ a odhodlaný výraz v tváři Draca zaskočil natolik, že z toho chtěl v první chvíli vycouvat. Ale byl to přeci jen Malfoy. Nemohl se vzdát. Ještě to zkusil: „Mluvím samozřejmě o mudlovském tetování, jehlou... Nemysli si, že jenom mávnu hůlkou. A žádné magicky urychlené hojení.“ Ginny se na něj podívala, z její tváře pořád čišel ten nečitelný, pro ni neobvyklý výraz. „To mi došlo, princi.“
Žádné komentáře:
Okomentovat